Estonský premiér: Vůči Rusku se řídíme heslem „nebát se a být připraven“

Co vám jako politikovi udělalo v poslední době nějakou velkou radost?

Dnes jsem byl na otevření největší dřevěné budovy v Estonsku. Možná to zní legračně, že mi jako premiérovi dělá radost zrovna taková věc. Ale předtím jsem byl ministrem životního prostředí a klimatu a v roce 2023 jsem jako ministr tento projekt zahájil. Když jedete do severní části Estonska, všem vašim čtenářům bych to doporučoval, je to tam opravdu krásné přírodně i kulturně, máme tam námořní muzeum v bývalém hydroplánovém přístavu a také naši jedinou ponorku. A hned vedle ní teď stojí tato největší dřevěná budova svého druhu – naše nové přírodovědné muzeum, pod jehož střechou chceme soustředit všechny instituce zaměřené na ekologii a klima. Nejde jen o samotnou stavbu ze dřeva, je to zároveň pravděpodobně jedna z nejlevnějších staveb z hlediska ceny za metr čtvereční. Vyšla přibližně na 2100–2200 eur za metr čtvereční. Její výstavbu zahájila jedna naše státní agentura a já byl při otevření opravdu dojatý, protože pro politika je důležité někdy vidět, že něco, co kdysi začal, se skutečně podařilo dokončit. 

A uznání Estonska za nejprozíravější zemi Evropské unie, to pro vás zdrojem radosti a satisfakce nebylo? Myslím tím tu v podstatě oficiální poklonu, která nedávno v Bruselu zazněla od šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen, že Evropa měla pobaltským státům a jejich varování stran nebezpečnosti Ruska dřív a lépe naslouchat.

Mám s tím spojené smíšené pocity. Pravděpodobně bych byl šťastnější, kdybychom pravdu neměli. Když jsme v minulosti mluvili o Rusku a říkali, že Putin má imperialistické sny o obnovení Sovětského svazu, že mu nejde pouze o ukrajinské území, ale také o odebrání ukrajinské suverenity a že má další územní plány, bylo by samozřejmě mnohem lepší, kdyby se naše varování nepotvrdila. Jenže stalo se to.