Čeká nás energetická krize jako v roce 2022?

Ceny energií – plynu, elektřiny i pohonných hmot – setrvale rostou a třeba respektovaný ekonom David Marek mluví o tom, že vývoj na trzích připomíná rok 2022, kdy kvůli ruskému napadení Ukrajiny (a dalším faktorům jako třeba nečekané odstávce francouzských jaderných elektráren) vyrostly ceny energetických komodit do dříve nepoznaných výšin. „Vyšší ceny energií znamenají riziko opětovného zrychlení inflace. Dopad nebude okamžitý, protože dodavatelé část energií nakoupili předem a domácnosti mají často fixované ceny. Pokud ale vysoké ceny přetrvají, postupně se promítnou do spotřebitelské inflace,“ napsal Marek na síti X. 

I tentokrát má důvod růstu kořeny v nestabilní geopolitické situaci, pouze s tím rozdílem, že příčinou nejsou válečné ambice Ruska, ale Spojených států a Izraele. Jejich záměr oslabit tvrdými údery Írán uvedl do pohybu celý koloběh, který na svých účtech pocítí lidé z regionů závislých na energetických komoditách z Blízkého východu. Což je mimo jiné právě Evropa, která sem v minulých letech zamířila ve snaze ukončit své energetické sepětí s nepřátelským Ruskem.

Dotace, stropy a co dál?

Na americko-íránský konflikt – a s tím spojený výpadek dodávek – nejrychleji zareagovaly ceny pohonných hmot, které se drží už od letošního jara nad 40 korunami za litr (benzin kolem 43 korun, nafta 48 korun), tedy o více než třetinu výše oproti době před americko-izraelským útokem. Vláda Andreje Babiše zareagovala – snížila se spotřební daň u nafty, každý týden se určuje maximální cena benzinu i nafty odvozená od kombinace cen na burze a maximální marže ve výši 2,5 koruny na litr. Každý měsíc platnosti opatření snižuje příjem státního rozpočtu o jednu miliardu kvůli nižšímu výběru daní – to chce zase vláda vykrýt zavedením výjimečné daně ze zisku rafinerií.