Úspěch AfD je pro Česko hrozba

V Polsku se z triumfu AfD v Německu mohou radovat jen idioti nebo zrádci,“ napsal na síti X tvrdě polský premiér Donald Tusk. Můžeme debatovat o tom, jestli jsou ta či ona slova přesná, nicméně je potěšující sledovat, že aspoň nějaký premiér v našem prostoru vnímá situaci jako vážnou a nechce diplomaticky kličkovat. Ostatně i polský prezident, se kterým se Tusk skoro na ničem neshodne, skrz mluvčího prohlásil: „Konkrétní body programu AfD nejsou v zájmu Polska.“ Těmi body myslí podporu Ruska. 

V Česku tak učinil aspoň bývalý premiér Petr Fiala, který na sítě napsal: „Nabídka AfD, která vyhrála se směsí nacionalismu, zcela nereálných slibů, nostalgie po starých časech, strašení před budoucností a proruských nálad, je dost děsivá.“ Čeští vládní politici jinak spíše působí spokojeně. To už tak bývá, když si zdejší politici (a nejen oni) mylně myslí, že jim vývoj dává za pravdu.

Kdyby AfD uspěla i v celostátních volbách, nepřineslo by to Česku nic dobrého. S touto stranou není spojen nějaký nový vítr zdravého rozumu, který je společný s jinými partajemi po Evropě. K moci by se dostal nacionalismus, s nímž se AfD ani netají. A ten by mohl narazit na ten český. 

Dejme si jeden příklad. Tomio Okamura mluví o AfD jako o partnerské straně, mají prý podobný program a cíle. Předseda české SPD ale nedávno mimo jiné na německou adresu prohlásil: „Nezaplacené válečné reparace činí 18 bilionů korun. Pokud chtějí smír, ať nejprve odčiní zločiny svých předků. A mohou ihned začít platit reparace.“