Dokážou komunisté ukrást Palachův odkaz?

Komunistické hnutí Stačilo! vytáhlo do voleb s novým sloganem. Kandidátka Petra Rédová má na svých propagačních materiálech následující text: „Zapalme v sobě Palacha – ne bolestí, ale pravdou. Ne ohněm, ale láskou. Ne obětí, ale činem. Volme proti lži!“ Nejjednodušší reakcí by mohl být souhlas, tenhle soupis argumentů, proč nevolit Stačilo!, se opravdu povedl. Nadsázku ale dejme stranou.

Česko stojí na prahu revoluce. Po volbách může zemi řídit koalice, která chce otočit vývoj, jenž přes různé peripetie držíme od roku 1989. Moc má na dosah i Stačilo!, které nás chce vyvést z Evropské unie a NATO (stejně jako to slibuje SPD), jinými slovy zbavit pomyslnou loď jménem Česká republika plachty, kormidla i obranných děl. A každá revoluce potřebuje příběh a symboly.

Už delší čas slyšíme od antisystémových stran SPD či Stačilo! výroky, v nichž se přirovnávají k disidentům, Janu Husovi, Karlu Čapkovi. Chtějí vzbudit dojem, že se jim děje příkoří, jsou utlačovaní. Přitom se prokazatelně nic z toho neděje. Systém, včetně Ústavního soudu, hledá co nejkrkolomnější důvody, proč dovolit jim a podobným popírat holokaust, šířit lži a dezinformace. 

Fakt, že si strana, která svou politikou přiměla Jana Palacha položit život, přisvojí jeho příběh, zapadá přesně do jejich strategie. Pravda? Neexistuje. Historie? Přepíšeme ji. Když se komunisté chystali na puč v roce 1948, vydávali tiskoviny, kde se psalo: „Jestli má někdo plné právo se dovolávat ideálů 28. října 1918, ideálů T. G. Masaryka při zakládání prvé republiky a ideálů československého lidu z doby první republiky, tak jsme to my, budovatelé nynější republiky.“ Přisvojili si Masaryka, zbavili ho podstaty, a pak ho zakázali.