Jiří Pehe

Každé všední ráno najdete na webu Respektu postřeh osobností k aktuálním událostem

Ani v nedávném projevu nad hrobem Edvarda Beneše si jeho současný nástupce Václav Klaus neodpustil rýpnutí do Evropské unie. V Benešově éře jsme prý byli skutečně nezávislou zemí.

V minulém vydání Respektu nabídl politický komentátor Bohumil Doležal silné názory. Například, že předseda ČSSD Jiří Paroubek je nebezpečný, a pokud se dostane k moci, hrozí až jakási změna režimu.

Moskva bude určitě usilovat o oslabení evropské jednoty.

S přibližujícím se koncem éry George W. Bushe, která je fatálně poznamenána neúspěšnou válkou v Iráku, sílí ve Spojených státech kritická reflexe současného postavení USA ve světě.

Nedávná poprava bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna stále vyvolává vášnivou diskusi. Když se ale shrnou základní argumenty, pak v západních demokraciích zaznívají zhruba dva typy reakcí.

Návrhy, aby zemi nějaký čas spravovala úřednická vláda, vyvolávají debatu, jestli by něco takového vůbec zemi prospělo. Anneke Hudalla a Jiří Pehe na toto téma debatují právě zde.

Pět let po 11. září je Evropa častějším cílem teroristických útoků než Spojené státy americké. Důvodů evropské zranitelnosti je více. Ten hlavní ovšem spočívá v politické nejednotě.

Obraz postkomunistické střední Evropy je tedy na první pohled dosti pochmurný, možná je ale na místě střízlivější pohled.

Každým dnem může nastat situace, kdy bude během vládních vyjednávání klíčová role prezidenta. Ještě nikdy předtím ale nebyla pozice hlavy státu tak nebezpečně slabá, jako je tomu nyní.

Hlavním problémem české politiky je dlouhodobě kombinace systému poměrného zastoupení a existence nereformované komunistické strany, která pravidelně získává mezi šestinou a pětinou křesel ve sněmovně.

Známý americký novinář Seymour Hersh tvrdí, že vláda George Bushe odmítá nečině přihlížet íránským snahám vyrobit vlastní atomové zbraně a připravuje vojenský zásah, přičemž uvažuje i o použití jaderného arzenálu.

Někteří pozorovatelé a politici tvrdí, že EU prochází systémovou krizí, která nemá snadné řešení. Jiní zase vidí současné problémy jen jako jedno z mnoha klopýtnutí na dlouhé cestě.