Ranní postřeh Jiřího Pehe: Rodící se vláda je čiré panoptikum

To, co se rodí před našima očima v podobě české vlády, přesně vystihuje definici panoptika – tedy sbírku kuriozit a rarit s patologickým nádechem. Fascinující je i to, jakým způsobem toto politické panoptikum vzniká.

Rodí se totiž jako nepokryté dělení kořisti, během něhož nejslabší ze třech subjektů, které vládu dávají dohromady, bez skrupulí vydírá dva silnější. A proč ne, když ho lídři obou silnějších subjektů nutně potřebují k tomu, aby nebyli vydáni k trestnímu stíhání? 

Nejmenší vládní strana tedy dostane rovnou čtyři ministerstva, do jejichž čela hodlá poslat své poslance. Ti sice nemají předchozí politické zkušenosti, ale jsou prý i tak skvěle kvalifikovaní pro ministerské funkce. Kupříkladu skutečný výstavní kousek v podobě kandidáta na ministra zahraničí, který je usvědčeným lhářem, rasistou a milovníkem nacistických parafernálií.

V rodícím se kabinetu kuriozit lze najít i další výživné exponáty. Milovníkům panoptik jistě neunikne ani skutečnost, že v něm zasednou hned dva bývalí agenti komunistické Státní bezpečnosti. Nebo že jeden z těchto agentů a zároveň zřejmě příští šéf českého vládního panoptika je majitelem obřího podnikatelského impéria, a podle platných zákonů se musí svého majetku zbavit, pokud se chce nejdůležitější politické funkce v zemi ujmout.