Ukrajina i Evropa přesvědčily Trumpa o nezbytnosti bezpečnostních záruk. Rusové proto hodili do hry útok na Putina, zatím bez důkazů

O víkendu se na Floridě opět sešel americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Před novináři následně oba jen zářili a mluvili o skvělém jednání i o tom, že mír na Ukrajině už je z 90, respektive z 95 procent ujednán. I přes potřesení rukou a zářivé úsměvy obou mužů, kteří se před necelým rokem veřejně pohádali, však nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu. Schůzka byla poslední z dlouhé série vyjednávání mírového plánu, který se ale stále potýká se stejnými problémy. Přesto jsou nyní evropští spojenci optimističtí a třeba polský premiér Donald Tusk prohlásil, že mír je „na obzoru“.

V úterý si mezi sebou telefonovali evropští lídři a kanadský premiér, aby projednali posun v mírových jednáních po víkendové schůzce. „Mír je na obzoru. Není pochyb o tom, že došlo k událostem, které dávají důvod k naději, že tato válka může skončit, a to poměrně rychle, ale stále je to jen naděje, zdaleka ne stoprocentní jistota,“ řekl Tusk po společném hovoru na zasedání vlády. Podobně reagoval i německý kancléř Friedrich Merz, který na sociální síť X napsal: „Teď je potřeba transparentnost a upřímnost od každého – včetně Ruska.“

Americká administrativa už delší dobu pracuje na dvacetibodovém mírovém plánu. Ten mimo jiné stanovuje podmínky pro mírovou dohodu, včetně propuštění válečných zajatců, vytvoření stálé ukrajinské armády o 800 tisících mužích, která by byla financovaná Západem, o přesném monitorování mírové hranice. A také o vstupu Ukrajiny do EU s jasným a konkrétním datem. Nakolik je poslední bod amerického plánu realistický, je nejasné, protože vstup do EU je zdlouhavý a velmi specifický proces a představitelé Bruselu se k tomu ještě nevyjádřili, ačkoli připojení Ukrajiny k sedmadvacítce velká část členských zemí dlouhodobě podporuje.