Kam se dívá Aj Wej-wej

Třetího dubna 2011 byl Aj Wej-wej zatčen na pekingském letišti a „vzápětí na jedenaosmdesát dní zmizel v černé díře“. Během vazby, již velmi dobře známe i v podání normalizačního Československa, jež podobně nechávalo mizet například chartisty, se čínský umělec a disident rozhodl napsat paměti. Vrací se v nich nejen ke svému životu a kariéře, ale z větší části i k historii vlastní rodiny a rodné země.

Jeho otce, věhlasného básníka Aj Čchinga, komunistická diktatura trýznila už v padesátých letech. A sám Aj Wej-wej s ním o dekádu později prožil několikaleté vyhnanství. „Uvědomil jsem si, že o jeho utrpení vím velmi málo a že jsem se nikdy aktivně nezajímal o jeho prožitky,“ píše Aj Wej-wej hned na první stránce pamětí, jejichž originál vyšel předloni v New Yorku.

Redaktorka časopisu The New Yorker Jiayang Fan je vzápětí označila za umělcovo „odmítnutí být pěšákem“, po kterém by stejně jako po otci zbyly jen matné vzpomínky. Až Aj Wej-wej je zrekonstruoval a přidal k nim vlastní pozoruhodný příběh. Paměti sepsal primárně pro svého malého syna, ale neméně osobně působí i na ostatní. Dozvíme se z nich obrovské množství informací o jednom výtvarníkovi, jedné zemi a jedné planetě, na níž se bohužel podobné příběhy odehrávají a budou odehrávat nehledě na čas a prostor.