Snadné rozhodnutí
Současní obyvatelé někdejší ruské základny fandí „svým“ Ukrajincům
Na Základní škole Juventa ve středočeských Milovicích v pátek odpoledne končí výuka a z velké hranaté budovy vycházejí děti. Je mezi nimi i rozesmátá trojice spolužaček z 5. D. Na novinářský dotaz, jaká událost o den dříve zahýbala světem, Adéla, Nela a Viki zvážní, ale odpoví bez váhání: „Začala válka na Ukrajině.“ Jedenáctileté žačky si vědí rady i s pokročilejšími dotazy, jako třeba kdo válku rozpoutal. „Putin a Rusové,“ odpovídají jednohlasně. Zaváhají až při otázce, proč to podle nich ruský vládce udělal. „Protože chce ropu,“ zkouší to jedna. „Chce mít větší moc,“ říká druhá. „Protože je to blázen,“ přisadí si třetí. Odkud to všechno dívky vědí? „Rodiče o tom mluví doma. A bavíme se o tom i s učiteli ve škole a mezi sebou,“ říká Adéla.
Že je aktuální dění ve škole téma, to ostatně dosvědčuje i nástěnka před vchodem do budovy – je na ní přišpendlená malá žluto-modrá vlajka s připsaným citátem od Václava Havla, že „problém Ruska je, že neví, kde začíná a kde končí“. Návštěvníka, který není z Milovic, automaticky napadne, že za vlajkou, citátem i školním debatováním o válce na Ukrajině určitě stojí nějaký angažovaný učitel, tak tomu ale úplně není. Ředitel školy Jaroslav Minařík sice říká, že škola tím „dává najevo, že stojí na straně napadené Ukrajiny“, zároveň to prý ale není nějaká snaha vedení ovlivnit politické smýšlení dětí. „Děti se na válku v hodinách samy ptají, protože se o ní mluví doma, nemusíme je k tomu vůbec vyzývat. Třeba včera o velké přestávce do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
