Válka v kanceláři
Co mohou znamenat masivní personální změny, které ohlásil ukrajinský prezident
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem se minulý týden dostala do zdánlivě poklidné etapy. Obě strany sbírají síly na plánovanou budoucí ofenzivu. Ukrajinci chtějí začít osvobozovat jih země podél Černého moře, který padl do ruských rukou hned na počátku invaze. Pokud se k tomu odhodlají, čekají jižní Ukrajinu velmi tvrdé a krvavé boje. Rusové zase chtějí – prozatím – dostat pod kontrolu celý Donbas. Zbývá jim k tomu dobýt polovinu Doněcké oblasti, tedy opevněné a na ruský útok připravené území velké jako polovina Moravy.
Podle odborníků americké raketomety HIMARS efektivně zmenšily ruskou dělostřeleckou převahu na frontě, s níž dosud ruské zbraně srovnávaly se zemí vše, co stálo Putinově pěchotě v cestě. Ruská taktika nyní spočívá na dalekonosných raketových útocích, velmi často na nevojenské cíle, které na celém území Ukrajiny přinášejí každý den několik – a v některých dnech i několik desítek – civilních obětí.
V Kyjevě mezitím nabírá na razanci zákulisní politika. Prezident Volodymyr Zelenskyj minulé pondělí náhle odvolal šéfa tajné služby Ivana Bakanova i generální prokurátorku Irynu Venediktovou. Uprostřed války tak razantní krok ukrajinskou veřejnost překvapil. Vyvolal také otázky, co za ním přesně stojí a zda to není zlé znamení.
My se známe?
Oficiálním prezidentským důvodem je selhání obou vysoce postavených činovníků v jejich šéfovských pozicích. Podle Zelenského několik desítek prokurátorů a důstojníků tajné služby kolaboruje na okupovaných územích s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
