V ráji jsme už holt byli
Tento týden odpovídá spisovatel Jáchym Topol
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Zuřivý býk, který vše živé okolo sebe co nejefektivněji zdupe, což je asi prazáklad politiky. Mírové hovory, chlácholení a nasazení řetězů přicházejí v úvahu, až se znaví.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Vyhlášení stanného práva v Polsku v prosinci 1981, šok nad tím, jak mocnou, sofistikovanou polskou opozici převálcovala polská armáda. Jeden z těch zásahů, o kterých se pak každý diví, že je nečekal a nepřipravil se. Něco podobného jako ruské tanky v Praze roku 1968. S údivem a vlastně asi i pobavením v odstupu studujeme, čím se svět zabýval, než vypukla první světová nebo než Rudí Khmerové zhasili světla prvního města. Apokalyptici bývají nevyslyšení, protože máme do vínku danou naději, mnohdy falešnou. A co bude zítra? Pohnou se ruská vojska u hranic s Ukrajinou, nebo nepohnou?
Moc jsem brečel, když zákeřná kulka zabila Vinnetoua, velkého mírotvorce mezi Apači.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Auto s Alexanderem Dubčekem mi přejelo palečky u nohou. Rodiče mě vzali na nedělní procházku na Hrad a šestsetřináctka se zjevila na mostě přes Jelení příkop. S ostatními jsme ihned utvořili špalír, auto jelo krokem, nic se mi nestalo, naopak, byla v tom nějaká lehkost, všichni jsme si tehdy asi připadali nezranitelní. Máma předtím v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
