Individualismus nám neprospívá
Tento týden odpovídá předseda Ústavního soudu PAVEL RYCHETSKÝ
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Mravenec. Protože žije v komunitě ovládané principy dělby moci.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Okupace Československa v srpnu 1968.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Vykonstruovaný politický proces s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským. Bylo mi teprve deset let, ale jeho zrůdnost a zejména antisemitismus byly očividné.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Nikdy jsem neplakal, ale byl jsem bez sebe vzteky, když se v srpnu 1968 všichni zajatí představitelé s výjimkou Kriegela po návratu do Československa hanebně podrobili diktátu okupantů.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Mám jistý problém s hnutím #MeToo. Soudím, že galantnost ve vztahu k něžnému pohlaví má místo i v postmoderní době.
6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?
Pocitu moci jsem nikdy nepodlehl, ale když jsem se náhle na přelomu let 1989–1990 stal generálním prokurátorem a stál jsem před úkolem provést čistku v soustavě prokuratur, zejména zrušit tzv. prvohlavové odbory, které měly v náplni stíhání tzv. protistátní činnosti, a odvolat z funkce všechny šéfy krajských prokuratur, cítil jsem, že tak musím učinit bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
