Nová pětiletka
Vláda zkouší změnou dotační politiky zvýhodnit zdejší malé zemědělce
Česku patří dlouhodobě jedno prvenství – zatímco ve zbytku Evropské unie hospodaří farmáři většinou na malých polích, u nás ovládají scénu doslova gigantické zemědělské holdingy. Na jedno zdejší družstvo připadá v průměru 133 hektarů půdy, zatímco evropský průměr je pouhých 17 hektarů. Tento historicky determinovaný nepoměr (který s sebou nese kromě devastace zdejší krajiny i masivní nepoměr ve vztahu k zemědělským dotacím) se teď možná změní ve prospěch menších zemědělců. Vláda minulý týden schválila výraznou změnu přerozdělování evropských dotací, bez nichž se dnes v Unii pěstování plodin ani chov zvířat neobejde. Podle nového klíče pro příští pětileté období by měli dostávat více peněz právě malí farmáři.
Zemědělci získávají evropské dotace prostřednictvím systému tzv. přímých plateb, kdy o výši příspěvku rozhoduje počet obhospodařovaných hektarů. Tato praxe je nevýhodná pro malé farmáře, protože s rostoucí výměrou půdy klesá finanční náročnost jejího obhospodařování, a naopak narůstá zisk. Vznikla proto tzv. redistributivní platba, která část přímých plateb přerozděluje směrem k menším hráčům. Balík peněz určený na přerozdělení měl podle původních plánů domluvených ještě předchozí vládou tvořit 10 procent z celkových plateb pro Česko, vláda Petra Fialy teď ale rozhodla, že se přerozdělí 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Tuto část plateb dostanou zemědělci na prvních 150 hektarů ve svém vlastnictví. V praxi to znamená, že čeští střední a velcí zemědělci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
