Krvavý týden
Středoasijskou zemí otřásají pouliční boje. Kromě mnoha mrtvých přinášejí i větší ruský vliv a konec dlouholetého diktátora.
Několik desítek mrtvých lidí, stovky zraněných a zatčených. To je výsledek dvou dnů ostrých bojů demonstrantů po celém Kazachstánu s policií a armádou. V ozbrojené střety se změnily poklidné demonstrace, při nichž na počátku minulého týdne lidé protestovali proti (aktuálně) rostoucí ceně paliv a proti (po celou třicetiletou existenci Kazachstánu trvající) obří korupci. Pondělní a úterní ještě víceméně nenásilné demonstrace vystřídal ve středu a čtvrtek tvrdý boj se střelbou a dobýváním vládních budov. V pátek večer se zdálo, že má vláda situaci opět pod kontrolou.
Dosáhla toho nejen s pomocí extrémní tvrdosti, ale i tří tisícovek vojáků z okolních zemí, především z Ruska, které kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev pozval. Ti se, podle oficiálních vyjádření, do žádných střetů s protestujícími nezapojili, hlídali například provoz letiště v největším městě země Almaty. Uplynulý týden každopádně obrátil Střední Asii vzhůru nohama. Ukázalo se, že ve zdánlivě klidném Kazachstánu, v němž je každá opozice v zárodku potlačena, může nečekaně vybuchnout nespokojenost, která tamní režim existenčně ohrožuje. A je také konec s dosavadní kazašskou politikou, která si držela odstup jak od Číny, tak od Ruska. Největší středoasijská země se nyní s velkou pravděpodobností dostane pod mnohem silnější ruský vliv.
Odkud přijeli a proč?
Protesty původně začaly jako ekonomická stížnost. V západní části země, surovinově nejbohatší, ale zároveň jedné z nejchudších, je nejčastějším…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
