Jiný úhel pohledu
Se čtyřmi ministry průmyslu o tom, proč se ropná závislost na Rusku neřešila dříve
Družba je ruské slovo pro přátelství a také jméno nejdelšího ropovodu světa. Sibiřská surovina jím proudí do zemí bývalého sovětského bloku už přes padesát let, v Česku stále zajišťuje skoro polovinu dodávek.
V kontextu války na Ukrajině, kterou Kreml líčí jako krok k obnovení někdejšího vlivu v Evropě, však název ropovodu pozbývá smyslu. A brzy by o svůj smysl mohla přijít i roura samotná.
Tak alespoň vypadá plán, který minulý čtvrtek přivezl z Berlína premiér Petr Fiala. Z jeho schůzky s německým kancléřem Olafem Scholzem vzešel příslib, že Česko se přidá k chystanému zákazu dovozu ruské ropy do EU. I když se bez ní nyní neobejde. Protimluv má být vyřešen odkladem, jehož trvání Fiala odhaduje na dva až tři roky. Během této doby má být vzkříšen a dotažen starý plán na posílení západní trasy, tak aby šlo Česko ze sta procent zásobovat z italského Terstu přes Itálii, Rakousko a Německo.
Tento záměr tu už jednou byl – co je tedy třeba udělat a proč se to neudělalo dříve?
Velmi dobrá cena
„Za nás ta příprava proběhla,“ vzpomíná dnešní hejtman za ODS Martin Kuba na roky 2011–2013, kdy byl ministrem průmyslu. Česko tou dobou mělo v živé paměti plynovou krizi z roku 2009, kdy Rusko poprvé zkoušelo přes suroviny vydírat Ukrajinu i východ Evropy. A stejně jako dnes Česko hledalo způsob, jak svoji závislost na rizikovém režimu v Moskvě když ne ukončit, tak alespoň omezit.
V případě ropy šlo o jasný záměr. Od roku 1995 mají obě české rafinerie v Kralupech nad…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
