Zlomit nad někým hůl
Marnost nad marnost. Je to beznadějný případ, nenechá si poradit, nepoučí se a dělá stále stejné chyby, točí se v kruhu. Lidé kolem něj už ztratili důvěru v jeho nápravu či přestali věřit v jeho schopnosti. Zkrátka není mu pomoci, a tak nezbývá než nad ním zlomit hůl.
Rčení „zlomit nad někým hůl“ je velmi staré, má svůj pramen v Bibli, konkrétně se vyskytuje v knize proroka Zachariáše, kde Bůh říká: „Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.“ Zlomená hůl tedy znamená zrušení smlouvy, skoncování s někým.
Hůl je obecně symbolem moci, ať již královské nebo soudní, je to znak postavení, nadvlády, úřadu. Z hole se později vyvinula berla a žezlo.
Ve středověku existovala pravidla pro použití soudcovské hole v písemné podobě, například podle Bamberského soudního řádu z roku 1507 bylo v článku 95 stanoveno, že při zasedání hrdelního soudu má soudce držet svou hůl v ruce, a podle článku 117 tohoto řádu se přímo nařizovalo, že po vynesení rozsudku má soudce „svou hůl zlomit“.
Tento zvyk – zlomení hole – vznikl v Anglii ve 13. století a přibližně do začátku 15. století se rozšířil po celé kontinentální Evropě. Soudce, který vyhlásil rozsudek smrti, zlomil hůl nad hlavou odsouzeného a její kousky hodil k jeho nohám. Někdy, zejména v některých německých městech, házel soudce hůl za sebe. Byly však i případy, kdy soudce odhodil hůl mimo soudní podlahu, mezi lid, což se dělo například v Dolním Sasku. V…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
