Vytoužený post
O charakteru příští německé vlády napoví obsazení funkce nového ministra financí
Zelený Robert Habeck vystudoval filozofii, liberál Christian Lindner vystudoval filozofii – a oba tito intelektuálové nyní soupeří o ministerstvo s prozaickou a technokratickou pověstí: finance. Jedná se přitom o největší personální rivalitu probíhajících jednání sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálů (FDP) o příští vládě. Křeslo, kvůli kterému se vede boj, má přitom dosah daleko za hranice Německa.
Tento celoevropský vliv se plně projevil v době eurokrize, kdy státní kasu hlídal Wolfgang Schäuble a zásadně spoluurčoval průběh záchrany eurozóny a přísné podmínky, které musely výměnou za finanční pomoc Unie plnit jihoevropské státy, zvláště Řecko. V úřadu se profiloval i jeho nástupce a pravděpodobný příští kancléř Olaf Scholz (SPD): významně přispěl ke vzniku postpandemického fondu obnovy, pro který si EU poprvé v historii vzala společný dluh. Ministerstvo financí je tedy nejžádanějším ministerstvem – a nikoli už ministerstvo zahraničí, po jehož prestiži dříve menší koaliční strany prahly.
Do německé debaty překvapivě vstoupily i anglosaské ekonomické celebrity – nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz a ekonomický historik Adam Tooze do týdeníku Die Zeit před dvěma týdny napsali esej, ve kterém varovali před výběrem Lindnera. Jeho klasicky liberální důraz na úspory a vyrovnané rozpočty by podle nich byl pro Evropu katastrofální. O týden později jim odpověděli šéf nejvlivnějšího německého ekonomického think tanku ifo Clemens Fuest a vlivný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
