Kompromisy, kompromisy, kompromisy
O bezprecedentním a opomíjeném úspěchu irácké demokracie
Jen několik týdnů po tragickém pádu Afghánistánu se něco důležitého odehrálo v jiné zemi, v níž Spojené státy v uplynulých dvou dekádách rozehrály velký experiment budování nové společnosti: v Iráku proběhly volby a byly v podstatě svobodné a spravedlivé. Za předpokladu, že z voleb vzejde nová vláda, se bude jednat o šesté poklidné předání moci od roku 2004. Irácké volby znamenají skutečný pokrok, i když byla účast rekordně nízká. Významný irácký představitel mi je vlastně popsal jako „politické zemětřesení“.
Irácký demokratický systém přetrvává 18 let od americké invaze, jež nejdříve uvrhla celou oblast do chaosu a způsobila občanskou válku i vzestup Islámského státu. Volby se od té doby staly běžnou praxí. Politické strany spolu soupeří a smlouvají. Do jisté míry dokonce existují názorově rozrůzněná média a stále sebevědomější soudní moc (ta není úplně svobodná a nezávislá podle západních standardů, vykazuje ale pokroky). Například volební komise, složená ze soudců, se ukazuje být pozoruhodně nestranná a výkonná.
Zmíněný významný irácký představitel popsal volby jako politické zemětřesení, protože jsou podle něj „porážkou milicí a vítězstvím iráckého státu“. V Iráku se totiž po americké invazi v roce 2003 rozpadla armáda a hlavní političtí aktéři a strany reagovali vytvořením vlastních ozbrojených jednotek. Šíitské milice časem získaly velkou sílu – obzvlášť když byly povolány k boji proti Islámskému státu – a vytvořily jakýsi paralelní stát. Mnohé z nich měly těsné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
