Návrat Tálibánu
Západ vyklidil Afghánistán, Čína a Rusko tam přicházejí a islamisté obsazují ztracené pozice
Čerstvé zprávy z Afghánistánu vypadaly na konci minulého týdne následovně: před bydlištěm afghánského ministra obrany v hlavním městě Kábulu explodovala silná nálož, k útoku se přihlásilo hnutí Tálibán; afghánská vláda vyzvala obyvatele hlavního města provincie Hílmand, aby opusili své domovy v případě, že jejich čtvrti již ovládá hnutí Tálibán; afghánské hnutí Tálibán zavraždilo mluvčího vlády v Kábulu a dobylo provinční město Zaranj; tři velitelé hnutí Tálibán potvrdili zpravodajské agentuře Reuters, že mění taktiku a místo snahy držet pozice na venkově se zaměří na dobývání provinčních metropolí včetně měst Herát a Kandahár. Do Kanady dorazila první skupina afghánských tlumočníků a zaměstnanců kanadské ambasády, prchajících před postupem jednotek hnutí Talibán.
Západ v čele se Spojenými státy už vzdoruje jenom na dálku, prostřednictvím bombardování vedeného ze základen mimo Afghánistán. Jestliže americký prezident Joe Biden již v dubnu oznámil, že američtí vojáci opustí zemi po 20 letech symbolicky nejpozději 11. září, za skutečný okamžik ukončení americké přítomnosti se v tuto chvíli považuje noc z 5. na 6. července, kdy Američané ve tři hodiny ráno vypnuli bez ohlášení proud na své hlavní letecké základně Bagrám u Kábulu a odletěli do noci. Afghánský velitel základny generál Mir Asadulláh Kohistání se podle svého prohlášení pro britský deník The Guardian s novou situací seznámil teprve ve chvíli, kdy ráno přišel do práce.
Afghánská vláda teď se…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















