Cukr, ne bič
Povinné očkování proti covidu je zbytečné, existují chytřejší cesty
Epidemie covidu se v Česku zatím nezhoršuje. Příčin je asi víc – téměř polovina lidí má ukončené očkování, promořenost je i kvůli minulým chybám vlády vysoká, šíření viru neprospívá suchý letní vzduch a ve vnitřních prostorách stále nosíme respirátory, což je pravděpodobně nedoceněný, velmi důležitý faktor. Koncem léta, s ochlazením, nástupem dětí a studentů do škol a návratem z dovolených se ale situace nejspíš začne znovu zhoršovat. Nabízí se proto otázka, zda nejúčinnější zbraň, očkování, nenasadit s plnou silou a neudělat je povinným pro všechny.
Jakkoli je Respekt velkým zastáncem vakcinace, přikazovat ji podle nás není dobrý nápad. Vyvolalo by to bouři odporu a odradilo i mnohé z těch, kteří dostaveníčko s injekční jehlou zatím neabsolvovali, úplně proti však nejsou. Hlavně ale existují jiné cesty, jak chytře dosáhnout kolektivní imunity, která by pro variantu viru delta mohla ležet až někde kolem 80 procent populace či ještě výše. Třeba další přesvědčovací kampaň a zavádění různých výhod, jako jsou teď dva dny dovolené navíc pro očkované státní zaměstnance. Chce to také dopravit vakcínu k lidem tak, aby nemuseli nic složitě řešit. Zvláště v kategorii seniorů, kde stále zůstávají desítky tisíc neočkovaných, by měly radnice vysílat mobilní týmy a aktivnější by mohli být i praktičtí lékaři, oprávněně zklamaní tím, že je stát na jaře z očkovací kampaně v podstatě vynechal.
Tím to ale nekončí. Debatu vyvolávají opatření přijímaná v zahraničí, třeba nedávný slovenský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.