Padne Blatný, bude Sputnik?
Neschválené hradní vakcíně stojí v cestě jediný ministr
V současné době špatných pandemických zpráv byla veřejnost svědkem jednoho zázračného uzdravení. Odehrálo se před televizními kamerami a dotyčným šťastlivcem byl přímo ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dlouho působil dojmem muže, kterému se pod návalem úkolů a těžkých rozhodnutí podlamují kolena. Poté však, co ho prezident Miloš Zeman označil v týden starém televizním vystoupení za „k smrti vyčerpaného člověka“ a navrhl premiérovi poslat ho raději z vládního úřadu domů na odpočinek, v sobě Blatný našel novou energii.
Na pozdější tiskovou konferenci dorazil v nevídaně dobré náladě a novináře pobízel, aby si ho dobře prohlédli. „Vypadá snad takhle vyhořelý člověk,“ předváděl do kamer svůj levý i pravý profil. Toto uzdravení může být pro Blatného nepochybně potěšitelné, samotného prezidenta už ale tolik těšit nemuselo. Ministr totiž stojí v cestě jeho plánům s vakcínami a Zeman chtěl odkazem na jeho špatný zdravotní stav tuto překážku vyřešit. Jedna z důležitých otázek na zdejší politické, zdravotnické i obecně společenské scéně v tuto chvíli je, jak dlouho „uzdravený“ Blatný dokáže hradnímu tlaku vzdorovat.
A na tom trvá
Ve sporu mezi prezidentem a ministrem jde konkrétně o ruskou vakcínu Sputnik V, jejíž účinnost a bezpečnost nebyla zatím schválená Evropskou lékovou agenturou (EMA), hlava státu chce ale její nasazení v Česku na základě výjimky ministerstva zdravotnictví. Tu Blatný nechce v obavách z možných zdravotních rizik udělit a trvá na tom, že v Česku se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
