V panenské divočině má vyrůst „indický Hongkong“. Pomůže v souboji s Čínou, ale za jakou cenu?

Nikobarské ostrovy se na mapě jeví jako nenápadné zelené souostroví v Bengálském zálivu. Azurové laguny, vodopády, mangrovové lesy a tropické pralesy s pestrou faunou exotických ptáků do přírodního ráje lákají cestovatele spíše dobrodružnější povahy. Do poloviny 19. století ostrovy obývala jen hrstka domorodců, díky čemuž si dodnes zachovaly velkou část své panenské přírody. A donedávna se zdálo, že souostroví bude nedotknutelné i nadále – nezávislá Indie držela tyto ostrovy stranou svých zájmů. 

Nacházejí se však na jednom ze strategicky klíčových míst planety. Jen několik desítek kilometrů od Malackého průlivu, kudy každoročně proplouvá významná část světového námořního obchodu. V první polovině loňského roku tudy například procházelo 29 procent světového námořního obchodu s ropou. Jestli válka v Íránu i laikům předvedla význam Hormuzu, před ní málo známého průlivu do Perského zálivu, tak právě zde vzniká další ohnisko mocenského soupeření. Tentokrát mezi Indií a Čínou.

Na společné hranici těchto států se občas objeví lokální vojenské konflikty. Naposledy napětí vyvrcholilo roku 2020 vysoko v Himálaji, kdy si přes dvacet obětí vyžádala potyčka vojenských hlídek obou mocností, které se vzhledem k zákazu zbraní na hranici pobily holýma rukama, kameny a kyji. Ovšem dnes soupeření dvou bleskově rostoucích asijských ekonomik probíhá méně krvavě. A sice v podobě investic, rozvojových projektů, zkrátka v oblasti, které experti říkají geoekonomie. 

Avšak jak záhy uvidíme, ani tato forma střetu se neobejde bez obětí a její důsledky mohou zasáhnout i místa, která se na první pohled zdají být od světové politiky vzdálená.