Právo Moskvy
Rusko má prý plán, jak ukončit běloruské protesty – a přitáhnout zemi k sobě
Běloruským hlavním městem Minsk už nechodí desetitisíce nebo rovnou statisíce lidí. Tenhle způsob protestů proti srpnovým zfalšovaným prezidentským volbám už demonstrující opustili. Zčásti kvůli sílící epidemii koronaviru, zčásti kvůli policejní brutalitě na ulicích a následně ve věznicích. To neznamená, že protestní hnutí výrazně slábne – lidé jen demonstrují v menších skupinách na improvizovaných mítincích, přesunuli se do virtuálního prostředí nebo organizují debatní kroužky a svépomocná sdružení. Diktátor Aljaksandr Lukašenka dokázal potlačit ty nejviditelnější projevy nespokojenosti, ale ne nespokojenost samotnou. Ani jedna strana – jeho režim a protestující občané – nemá v plánu ustoupit.
Jak zjistil ruský investigativní server Insider, ruské politické špičky to trápí a mají plán, jak nepředvídatelný vývoj v Bělorusku vzít do svých rukou. Insider zveřejnil dokumenty, které mají pocházet z kanceláře prezidenta Putina ze září loňského roku. Putinův podřízený, generál ruské rozvědky Vladimir Černov, v nich tvrdí, že nespokojenost v Bělorusku je příliš velká a Lukašenka příliš nepředvídatelný. Navrhuje proto založit a financovat politickou stranu, která by stála proti Lukašenkovi, ale zároveň prosazovala co nejužší vztahy s Ruskem.
Ať už je pryč
Pracovní název strany zní Právo lidu a ruský stát už má údajně vytipovanou necelou desítku možných slibných lídrů. Kromě udržování dobrých vztahů s Moskvou má být programem strany i rozsáhlá privatizace státních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
