Kdo vydrží víc?
Revoluce v Bělorusku vstoupila do druhého týdne, čeká se nový zlom
Na začátku minulého týdne se zdálo, že dějiny v Bělorusku kráčí jasným směrem. Minsk měl za sebou čtvrtmilionovou pokojnou demonstraci, kterou policie neměla odvahu ani schopnost tvrdě rozehnat. Na stranu protestujících se přidávaly veřejně známé osobnosti i několik členů režimní elity. Stávky ve státních fabrikách se rychle šířily a stále ještě vládce země Aljaksandr Lukašenka zažíval krutá ponížení – pracovníci jedné z velkých továren, dosud opora jeho režimu, ho pískáním a pokřikem vyhnali k prezidentské helikoptéře, kterou odletěl. Uběhlo osm dní od zfalšovaných voleb a následných brutálně potlačených protestů a revoluce byla v plném běhu.
Na konci týdne ty samé dějiny přešlapovaly na místě. Lukašenka byl stále u moci a jeho pozice se neotřásala. Státní represe se znovu pomalu rozjížděla. Už ne tak viditelně jako v případě masového pouličního násilí. Policie se začala zaměřovat na méně známé, ale důležité opozičníky a na organizátory stávek – buď je zastrašovala, nebo rovnou mizeli neznámo kam. Často zmiňovaná obava, že Lukašenkovi pomůže vojenskou silou Rusko, se nenaplnila. Nebylo to nutné, ruská podpora svému spojenci a přítomnost v Bělorusku má jinou a méně nápadnou podobu. Když vstoupili do stávky zaměstnanci státní televize, rychle je nahradili letadlem dopravení ruští pracovníci.
Výdrž stávkujících v továrnách a protestujících v ulicích nepolevovala. V běloruských nezávislých médiích a na sociálních sítích kolovaly další a další výpovědi lidí, kteří byli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
