Venku čeká otazník
Novou fázi pandemie všude na světě provázejí spory o správné tempo rozvolňování
Většinu zemí díky včasně zavedeným nouzovým opatřením zatím nepotkal osud Itálie a Španělska, tedy států, jejichž zdravotní systémy kolabovaly pod přílivem vážně nemocných pacientů. Byť třeba ve Spojených státech, Velké Británii i jinde virus zdaleka nedokončil svůj první úder. Také ve Španělsku nicméně po dlouhých týdnech karantény mohly v uplynulých dnech děti poprvé z bytů na ulici a v Itálii se jim dveře do „normálního“ světa otevírají právě teď v pondělí. Co za nimi najdou, je však pořád s velkým otazníkem.
První fáze byla totiž tvrdá, ale v jistém smyslu přehledná. Propukla pandemie a šíření koronaviru bylo zapotřebí dostat pod kontrolu co nejrychleji, v podstatě za každou cenu. Druhá fáze, do které většina světa vstupuje, je mnohem složitější. Víme, že žít v domácím vězení a zastavit chod společnosti a ekonomiky lze jenom na pár týdnů. Ale současně toho strašně moc nevíme. Nevíme, zda si populace postupně vytvoří proti nebezpečnému viru protilátky. Nevíme, jak se koronavirus bude chovat v létě. Nevíme, zda je realisticky možné plošně a permanentně testovat. A především nevíme, kdy bude vyvinuta vakcína, jediná skutečná záchrana. Vakcínu proti HIV nebo hepatitidě C vědci nenašli dodnes, s funkčním očkováním proti SARS-CoV-2 ale jaksi „s jistotou“ počítáme.
V této zásadní nejistotě nezbývá než naučit se s neviditelným zabijákem nějak koexistovat. Na jak dlouho, to nevíme. Přední americký epidemiolog Michael Osterholm v rozhovoru pro stanici CNN říká, že pandemie…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
