Studená válka. Nový pohled na konflikt mezi Západem a Východem
Bridget Kendallová
Český titul knihy Studená válka poněkud přetáčí to, co vyjadřoval původní New Oral History of Life Between East and West. Tedy že základem jsou úryvky z rozhovorů s účastníky i svědky konfliktů či významných událostí pořizovaných pro BBC, které novinářka Bridget Kendall provází komentářem. Studená válka je zde tak nahlížena z mnoha perspektiv a v mnoha podobách. Začíná se už rokem 1944 a „válkou“ o Atény. Následující kapitoly líčí scény ze čtyř kontinentů. Hned dvakrát tu figuruje Československo: únorovým převratem 1948, jemuž podle autorky ze strany SSSR předcházelo cosi na způsob hybridní války, a pražským jarem 1968.
Právě českému čtenáři může připadat, že kniha je sestavena tak, aby se krutosti na obou stranách vyvažovaly. O senátorovi McCarthym autorka píše, že jeho přístup připomínal metody komunistických diktatur, proti čínské kulturní revoluci, kdy děti přihlížely zabití vlastního otce svými spolužáky, stojí vzpomínky amerického vojáka z Vietnamu, který líčí bestialitu spolubojovníků. A obdobou ovlivňování atmosféry v předúnorovém Československu je to, jak Američané měli manipulovat veřejným míněním během italských voleb roku 1948. Kniha už ze své podstaty nemůže přinést zcela nové pohledy ani syntézu, jak slibuje, zato nabízí faktografické chyby – dílem vinou originálu a dílem chybou překladu, kdy se třeba firma…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
