Průvan ve vitrínách
Přišla chvíle navrátit ukradené památky z evropských muzeí do Afriky?
Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac miloval africké umění a před dvanácti lety z jeho iniciativy v srdci Paříže na břehu Seiny vyrostlo Musée du quai Branly. Tato architektonicky vytříbená budova od té doby soustředila většinu Francií vlastněného afrického umění. Média otevření nákladného muzea kvitovala jako projev úcty k nezápadnímu umění, které bylo konečně postaveno naroveň evropským mistrům. A tedy jako významný posun směrem k většímu respektu vůči někdejším africkým koloniím, odkud velká část exponátů pochází.
Debata o afrických památkách v evropských muzeích se ale v posledních letech rychle vyvíjí a co v roce 2006 působilo pokrokově, to už dnes nestačí. Posun opět zosobňuje muž sedící v Elysejském paláci. „Nemohu akceptovat, že se většina kulturních pokladů mnoha afrických zemí nachází ve Francii. Musí být vystaveny v Paříži, ale taktéž v Dakaru, Lagosu a Cotonou. To bude jednou z mých priorit,“ řekl Emmanuel Macron, první francouzský prezident narozený po rozpadu frankofonní koloniální říše, v listopadu 2017 během návštěvy Burkina Fasa. Odborníci odhadují, že závratných 90–95 procent dochovaného afrického kulturního dědictví se nachází v Evropě. Sochy, šperky, masky, spirituální předměty i královské trůny. Když chtějí vzdělaní Afričané vidět památky svých dějin, musí letět do metropolí bývalých impérií. Dostat vízum je pro ně však v dnešních časech uzavírání Evropy náročné.
[image id=„200181588“ caption="„Nejde nám o vyprázdnění francouzských muzeí.“ …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
