Předvánoční dilema soudce Šámala
Od Miloše Zemana je sázka na šéfa Nejvyššího soudu chytrá volba
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal dostal minulý týden od prezidenta Miloše Zemana lákavou nabídku na uvolněné křeslo patnáctého ústavního soudce. Tento soud je pro většinu soudců místem splněných profesních snů, pro mnohé je to završení kariéry. Posuzují se zde zajímavé hodnotové spory, každý, kdo tu zasedá, má za úkol střežit ústavnost. Soudce Šámal si nemůže přát nic lepšího.
Kývnout na Ústavní soud by pro něj mělo logiku i z praktického hlediska. Za čtyři roky musí kvůli dovršení sedmdesátky skončit jako předseda Nejvyššího soudu, u Ústavního soudu věkové omezení neplatí, Šámal by tu mohl pracovat dalších deset let. V opačném případě by ho čekal zřejmě důchod. Šámal zatím není rozhodnut, jak se zachová. Respektu řekl, že svůj verdikt sdělí prezidentovi do čtrnácti dnů.
Od Miloše Zemana je sázka na Šámala chytrá volba. Jeho minulý kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch mu v Senátu neprošel, senátorům vadilo, že vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. Šámal má naopak pověst nezávislého muže, v oboru je vnímán jako schopný justiční funkcionář a osvědčil se i odborně jako specialista na trestní právo. Lze čekat, že by s ním na rozdíl od Gerlocha neměl Senát problém.
Rozhodování soudce Šámala ale v sobě nese zajímavější dilema, než jsou jen úvahy jednoho schopného soudce o tom, jak naložit s vyvrcholením své kariéry. Kdyby prezidentovi nakonec řekl ano, znamenalo by to, že Miloš Zeman určí, kdo povede Nejvyšší soud, protože to je v prezidentské pravomoci. Jde o zásadní post, NS je vrcholným orgánem soudní moci a právě tady končí většina případů často spojených s politickou mocí.
Jak můžeme sledovat v okolních postkomunistických státech, ovládnutí nezávislých justičních institucí se často děje prostřednictvím lidí v jejich vedení, a faktem je, že prezident Zeman dlouhodobě usiluje o to, udělat i v Česku justici politicky povolnou. Opakovaně například posílal svého kancléře, aby ovlivňoval u soudců případy spojené s Pražským hradem v jeho prospěch. Je proto namístě být velmi ostražitý v tom, koho by Zeman vybral za Šámala. Prezident to veřejně neříká, jeho favority není možné podrobit veřejné kontrole. Šámal má v následujících dnech nepochybně o čem přemýšlet. Je sice možné, že další nabídku na Ústavní soud mu už nikdo nikdy nedá, někdy jsou ale ve hře i důležitější věci.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, budeme moc rádi, když vám nový Respekt zpříjemní začínající adventní čas.
Ondřej Kundra
zástupce šéfredaktora
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
