Nemohu to slíbit
Nový předseda Vít Rakušan chce dovést STAN do vlády. Zatím ale nikdo neví jak.
Sestavit stínovou vládu. Zatáhnout do ní komunální a senátní politiky. Úspěchem v krajských volbách v roce 2020 přesvědčit další menší strany pravého středu, že se vyplatí jít do sněmovních voleb společně s pomocí „dobrého podvozku pro integraci“. To je stručně shrnuto plán, jak chce nový předseda STAN Vít Rakušan dostat svou stranu do příští vlády. Udělat z někdejšího hnutí, jehož lídři sbírali zkušenosti na místní úrovni, dodnes si zcela neosvojili principy „velké“ politiky a které vždy oscilovalo na hraně vstupu do sněmovny, pro vládní stranu ale nebude lehký úkol.
Propagujte značku
„Musíme usilovat o to, abychom byli příští vládní silou,“ prohlásil Vít Rakušan poté, co mu jako jedinému kandidátovi na předsedu dalo v polovině dubna hlas přes devadesát procent stranických delegátů. Po patnácti letech vystřídal Petra Gazdíka, který hnutí jako starosta vesnice Suchá Loz kdysi založil a s krátkou přestávkou dosud vedl.
Po svém zvolení Rakušan oznámil, že se v červnu vzdá starostování středočeskému Kolínu, aby měl na novou misi čas. „Je to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem kdy udělal,“ říká Rakušan o svém odchodu z komunálu. „Práce starosty mě bavila, navíc opouštím komfortní zónu, je to osobní risk.“ Jeho Změna pro Kolín uspěla poprvé v roce 2010, po korupční aféře ODS, a Rakušan se coby lídr její kandidátky stal starostou. V následujících volbách (2014 a 2018) ho voliči odměnili ziskem více než šedesáti procent hlasů.
„Na rozdíl od zavedených stran…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
