Blázinec Babiš
Minulý týden jsme se toho o zákulisí života českého premiéra dozvěděli opravdu hodně. Jedna z důležitých linek spletitého příběhu se přitom týká toho, jak se vlastně česká veřejnost vztahuje k tématu duševního onemocnění a jak důvěryhodná je péče o lidi, kteří jím trpí. Výsledný dojem je docela rozpačitý.
Nechceme se pouštět do rozboru reportáže serveru Seznam Zprávy, která aféru spustila, znepokojující detail ale tkví v tom, že nám její autoři nechtějí prozradit, zda věděli, že Andrej Babiš junior trpí schizofrenií. Tenhle fakt má jednak vliv na důvěryhodnost toho, co syn premiéra říká o své lékařce a jejím manželovi. A ukazuje také míru psychické křehkosti zpovídaného muže, kterou by novináři měli respektovat. „Únos na Krym“ probouzí představu stalinistických praktik v psychiatrii a zásadně poškozuje obraz Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kde se Babiš mladší léčil. Může být ale stejně tak bludnou představou mysli, která si realitu vykládá po svém.
Případ vynesl na povrch i zažité stereotypy šílenců v pruhovaných pyžamech, které mezi českou veřejností stále žijí a jichž se současná psychiatrie usilovně snaží zbavit. O lidech trpících psychózou se běžně smýšlí jako o nebezpečných nebo nesvéprávných, což zvyšuje jejich společenskou izolaci. Titulek Deníku N objevně hlásal, že Babišovy duševně nemocné děti v minulosti „nakupovaly nemovitosti“, jako by to byl důkaz čehokoli. Proč by člověk s duševní nemocí nemohl kupovat či vlastnit nemovitost? Institut omezení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
