Řešením je dcera?
V podkladech pro rozsáhlou studii o situaci žen v Chorvatsku jsem si podtrhla několik vět: „Na povídání mám jen kuřata. U nás na vesnici není kam jít, nemám žádnou společnost. A na domov důchodců peníze nemám. Je to horor.“ Tristní situace se týká hlavně žen, které zůstaly samy. (Podobné nesnáze studie zachycují také u starších mužů, zejména v případě, že jim zemře družka a zmizí tak nejen společnice, ale často i neplacená pečovatelka.)
Všemi materiály se táhne určité jednotící téma: ženy mají ve stáří méně peněz. A to nejen v Chorvatsku, které si podobně jako Česko prodělalo spoustu společenských změn a současná generace nebyla na důchod vycvičena si šetřit. Dokonce i v Americe, zemi k šetření si na důchod oproti sociálně zabezpečenější Evropě mnohem vycepovanější, mají na konci kariéry ženy našetřeno na penzi o polovinu méně než muži. Nejen že jsou ženy všude hůře placené, a nemají tedy možnost dávat tolik peněz stranou jako muži, ale velmi často také výdělečnou činnost během života minimálně jednou pozastaví či omezí, aby zdarma pečovaly o děti nebo nemocné příbuzné. A to dokonce i v pokročilejším věku a i pokud nemají dost naspořeno. Ženy ve věku 55–67 let, jež se ve Spojených státech musí starat o své staré rodiče, tak činí zdarma na úkor placených hodin a pracovní čas, za který by jim někdo platil, redukují o 41 procent.
Když ale přijde řada na ně – potřebují péči, s někým si popovídat a peníze na přežití –, jsou na tom nakonec velmi špatně, což znovu potvrzuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
