0:00
0:00
Společnost7. 7. 20182 minuty

Pravidelný výběr ze světových médií na respekt.cz

Astronaut

Trumpova éra zrodila vlnu lidských filmů

Jak temné trumpovské časy inspirují filmaře, aby upřednostňovali laskavost před konfliktem – o této nové vlně tzv. nicecoru píše ve velmi trefném komentáři David Ehrlich na serveru IndieWire: „Současná záplava lidských a optimistických filmů – takových, kde je málo sporů, hodně hřejivosti a pojednávají vysloveně o lidské dobrotě – naznačuje, že současný politický debakl vede k tomu, že mnozí filmaři přehodnocují, jaké příběhy nám vlastně chtějí vyprávět. Vymanili se z diktátu filmových škol, který jim velí, že filmové vyprávění žene vpřed chemická reakce mezi konfliktem a jeho řešením. Tato nová vlna nicecoru říká, že laskavost sama o sobě může být transformační silou. Přestože Trumpova éra stále ještě s politováním trvá, na světové scéně se už pomalu formuje její kulturní dědictví,“ popisuje své pozorování Ehrlich a ihned přispěchá s nečekaným příkladem. Tím je Paddington2 – druhý příběh medvěda žijícího v Londýně, kterého si adoptovala rodina Brownových.

Britský film se totiž podle něj dá číst jako zdrcující kritika brexitu a xenofobie, která jej umožnila. Podle Ehrlicha jde zatím o nejlepší film roku a sám jej tituluje jako „Občana Kanea nicecoru“. V textu si všímá, že medvídek Paddington je v celém filmu zachraňován laskavostí lidí, ke kterým se předtím choval slušně. Prokazoval jim služby, byl k nim pozorný sám od sebe, přestože je mohl klidně brát jako cizí a nevšímat si jich. „Nejsou tu vztahy ,něco za něco‘, ten film je tom, co se stane, když členové komunity vzájemně jeden druhého pustí do svých životů a dovolí sami sobě změnit se k lepšímu,“ konstatuje autor. A dodává, že filmy jako Paddington 2 nelákají diváka do kinosálu, aby se tam ukryl před hrůzami světa a zapomněl na všechny problémy. Naopak. „Povzbuzují nás, abychom ve světě hráli aktivnější roli. Může být velmi podnětné spatřit, že empatie umí pohnout dějem. Nicecore přichází s tvrzením, že laskavost není slabost a útěk – je to protiútok.“

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026