Pistoli, či svatbu?
Česká ústava dostává poslední dobou pěkně zabrat. Nejen, že ji mnozí nejvyšší činitelé nerespektují – zřejmě v duchu: co jsem nenapsal já, to neplatí –, ale přibývá „spisovatelů“, kteří ji chtějí vylepšit.
Nejdříve vznikl nápad, že by nám měla ústava garantovat právo na držení střelné zbraně. V jedné z nejbezpečnějších zemí světa je to velmi potřeba. Ale zase je pravda, že si tu pěstujeme sport: vyděsme se sami a pořádně. K tomu se flinta hodí.
Teď se má podle návrhu skupiny poslanců – údajně v duchu křesťanských hodnot – zakotvit v ústavě, že manželství může existovat jen mezi mužem a ženou. Opět se totiž hrozíme, že se nám tu jinak partnerské vztahy zhroutí.
Nad podobnými nápady zůstává rozum stát. Pokud by někdo někoho nutil, že se musí oženit s člověkem stejného pohlaví, dávalo by to smysl. Jenže to se neděje. I nadále drtivě převládají svazky mužů a žen a myšlence, že nějakého heterosexuála přesvědčí k uzavření homosexuálního manželství pouze to, že tu ta možnost existuje, se lze jen usmát. Iluzorní také je, že se staneme lepšími lidmi, pokud svazek lidí stejného pohlaví zakážeme.
Pokud chce někdo podpořit mladá smíšená manželství, musí se vydat mnohem náročnější cestou, než je přílepek do ústavy. Například vytvořit lepší podmínky při pořizování bydlení, které se už stává pro mladé rodiny nenaplnitelným snem. Stejně tak je nutné pomáhat se snadnějším návratem žen po mateřské do zaměstnání. Nebo s vyrovnáním propasti mezi platy pro muže a ženy za stejnou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
