Krycí jméno Neptun
Nový snímek Adély Babanové nás vrací k pramáti dnešních fake news
O čem mlčí česká média?! Tajemství nacistických beden konečně odhaleno!! Jakou podobu má zlo, o kterém jste se neměli dozvědět?! Šiřte to dál!!!
Zhruba takhle by to vypadalo (pochopitelně napsáno verzálkami), kdyby byl nový film Adély Babanové Neptun propagován na českých dezinformačních serverech. Ty sice nejsou hlavním tématem krátkometrážního snímku sedmatřicetileté umělkyně, při jeho sledování ale každému okamžitě naskočí, jak blízko má strategie dnešních fake news k bolševické propagandě, o níž film pojednává.
Babanová se ve své novince vrací k událostem z roku 1964, kdy komunistické Československo ošálilo celý svět úplně jednoduchým trikem. Podvodem, na který se přišlo až za řadu let jenom díky tomu, že ho hlavní aktér po útěku na Západ vyzradil. Babanové se podařila brilantní studie o naší schopnosti podléhat tváří v tvář banální pravdě těm nejztřeštěnějším historkám.
Znalci českého umění vědí, že Babanová je už řadu let klenotem zdejšího videoartu. Leč poněkud skrytým: ve velkých galeriích se prezentuje zřídkakdy a vzhledem k tomu, že vznik každého jejího snímku od sebe dělí kvůli profesionálnímu natáčení dlouhá pauza, je o ní řádně slyšet jen čas od času. Ten čas teď znovu nastává. Její zatím nejdelší film se podařilo dostat do několika kinosálů, což znamená, že tenhle klenot by mohl konečně zazářit naplno.
Plánování nemyslitelného
Autorka se dlouhodobě věnuje událostem, kdy se historie natolik prolnula s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.