Kouzlo pomalého běžce
Mezinárodní tým vědců zveřejnil rozsáhlou studii lidských kostí – 30 tisíc let napříč dějinami
Představu o přerodu opice v člověka máme díky Charlesi Darwinovi a jeho evoluční teorii už dlouho poměrně jasnou. Školní výuka nepřipouští pochyby – vývoj primátů trval několik milionů let a ustálil se v dnešní podobě zvané Homo sapiens sapiens. Mnohem méně víme o tom, že některé naše tělesné vlastnosti – například výška postavy nebo pevnost kostí – se podstatně měnily i poté až do současnosti. Čerstvě zveřejněná unikátní studie se složitým názvem Proměnlivost a adaptace koster Evropanů: od mladého paleolitu po 20. století, na níž se podíleli také čeští vědci, ukazuje jak a proč. Mezinárodní skupina vedená americkým antropologem Christopherem Ruffem provedla v mnoha ohledech dosud nejrozsáhlejší výzkum v dějinách: badatelé pomocí špičkové technologie zkoumali kosti lidí, kteří žili na území Evropy od doby kamenné až do současnosti. Nejstarší kosterní pozůstatky v analyzovaném souboru jsou staré 30 tisíc let, ty nejmladší náleží lidem, kteří chodili po světě ještě v polovině 20. století. Zkoumaný soubor je nezvykle velký a pestrý, čítá zhruba 2700 jedinců, již pocházejí ze všech koutů Evropy: od Anglie přes Česko až po Balkán.
Bádání vědců z několika zemí trvalo přes 12 let, výsledky vyšly letos v březnu ve zhruba pětisetstránkové publikaci od prestižního akademického nakladatelství Wiley-Blackwell a přinášejí zprávu, jež nebude pro vyznavače alternativ všeho druhu zas až takovým překvapením. Náš vzhled a tělesnou kondici během…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
