Praha na prahu moderny. Velký průvodce po architektuře 1850–1900
Zdeněk Lukeš, Pavel Hroch
Máme sklon je přehlížet, procházet kolem nich s jakousi samozřejmou nostalgií. Historizující fasády z druhé poloviny 19. století vzbuzují iluzorní dojem starobylosti, ať už hledíme na rosetu svatovítského chrámu, procházíme se po Vinohradech, vltavském nábřeží, holešovickém Výstavišti či po náměstí takřka kteréhokoli z českých a moravských měst. Právě laiky i odborníky opomíjenému, avšak pozoruhodnému fenoménu českého architektonického historismu spojeného s národním uvědoměním se věnuje fotografický průvodce Praha na prahu moderny.
Jde vlastně o prequel k čtyřdílnému souboru Praha moderní, navazuje na něj formátem i grafickým zpracováním. Černobílé, záměrně historizující fotografie Pavla Hrocha doplňuje minimalistický komentář Zdeňka Lukeše, jakýsi chronologicky uspořádaný výsek z jeho „psích vycházek“ s důrazem na historismus. Půlstoletí od jara národů k nástupu secese za sebou zanechalo bující třídy a předměstí přetékající nápodobami gotiky, renesance či baroka, arkýři, balustrádami, mozaikami či sgrafity s národními motivy. Éra průmyslového rozmachu nám odkázala dodnes užívaná sídla institucí, nemocnice, spořitelny, školy, nádraží, pivovary, vodárny či mosty. V Praze jich odolalo času tolik, že ani kniha obsahující na 160 hesel je nemůže postihnout jinak než výběrově.
Soubor je spíš než do knihovny určen na procházky. Do kabelky je přitom rozměrný a těžší, neboť je na křídě. Vtírá se tak myšlenka, zda by nebylo vhodnější vydat celek v elektronické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
