Na panáka s majorem Zemanem
Seriál Svět pod hlavou se snaží skloubit zábavu s jiným pohledem na pozdní socialismus
Přebírání úspěšných zahraničních televizních formátů se může zdát snadným receptem na úspěch, kdy osvědčená formule nahradí rizikovou nutnost vymýšlet vlastní nápady. Obtížnost této disciplíny však ukazuje třeba poměrně nedávná česká verze britského seriálu Kancl, jíž se takřka podařilo zahubit trapný humor předlohy vyprávějící o bídě kancelářského prostředí a jeho šéfů.
O zahraniční vzor se opírá i od ledna běžící seriál Svět pod hlavou, který vychází z britského Life on Mars. V podání České televize se hrdina propadne do normalizace roku 1982 a musí vyřešit, co to všechno znamená a zda je vše sen, kóma, nebo něco jiného. A přes nejednoznačný začátek se tentokrát ukazuje, že seriál scenáristy Ondřeje Štindla může být i víc než slušnou adaptací. Nesnaží se být jen retro atrakcí jako většina filmů i pořadů o předlistopadové minulosti, ale zkouší nové cesty, jak ukázat tísnivou realitu pozdního socialismu.
Co by kdyby
Life on Mars si název vypůjčil z písně Davida Bowieho, která zněla v rádiu, když se hrdina po autonehodě propadl do minulosti. Když BBC před deseti lety seriál uvedla, diváky bavila estetika sedmdesátých let i dávno mrtvý svět „správných“ chlapů, kteří nejdou pro ránu daleko. Stejně tak fungoval kontrast mezi hyperkorektní současností a drsnou sexistickou minulostí, s níž se musel hrdina popasovat. Tu zastupoval jeho šéf ve zvonových kalhotách a kožené bundě. Popularity seriálu si všimli Američané, kteří pustili…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
