Peníze s vůní politiky
Někteří Evropané se bojí přívalu čínských investic. Podle jiných jich není dost.
Ještě dnes může cvičené oko na albánském venkově tu a tam zahlédnout pomalu se vlekoucí, hranatý čínský traktor. Je to pozůstatek z dob, kdy tenhle zastrčený kus Balkánu měla Čína z celé Evropy nejraději. Čínská pomoc a kapitál držely v šedesátých letech nad vodou neblahý režim Envera Hodži, který jim za to pomáhal v OSN, kde na čínské židli stále seděl Tchaj-wan. Teď se někteří lidé bojí, že něco takového se může vrátit. Čínské peníze tečou do srdce Evropy i do jejích periferií. A někdy se zdá, že jsou cítit politikou.
Veřejné investice v Evropské unii jsou nejnižší za 20 let. Není proto divu, že někdo se dívá na východ. Souhrn čínských investic v Evropě je ve srovnání s Amerikou nebo Japonskem nízký, letí však nahoru. Podle jedné studie byly přímé čínské investice v EU v roce 2016 o 77 procent vyšší než o rok dřív, dosáhly 35 miliard eur. Dnes se Číňané zajímají o centra inovací na severu Evropy, stejně jako o infrastrukturu, ale jejich mrzké peníze vděčně přijímají i krizí zasažené jižní ekonomiky, zejména ty, které přišly o státní aktiva při záchranných akcích v eurozóně. Čínská, státem vlastněná přepravní firma Cosco získala loni kontrolní balík akcií v hlavním řeckém přístavu Pireus a čínské firmy, jež exportují po moři, tak mají opěrný bod v Evropě. Portugalsko se v čínských penězích koupe.
Poslední novinky však přicházejí z míst dál na východě. Čínský premiér Li Kche-čchiang minulý týden zaskočil do Budapešti na pravidelné výroční setkání elegantně nazvané…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
