Příběhy z displeje

Kritikům hollywoodských filmů coby bezduché zábavy přineslo léto zdánlivě potvrzení, že mají nejspíš pravdu. Má podobu snímku Emoji ve filmu, který hrají od minulého týdne i česká kina. Jeho předlohou jsou obrázkové symboly zvané emotikony, jimiž uživatelé moderních komunikačních nástrojů, jako jsou chytré telefony nebo Facebook, vylepšují svoje psaní. Deník The New York Times o snímku napsal ve stručném hodnocení, že „neunikne vlastní idiocii“ a na serverech IMDb či Metacritic se pohybuje na filmovém dně. U snímku nastala i ne úplně častá názorová jednota kritiků a diváků, byť dětské publikum údajně reaguje nadšeně.

Pro jedny jsou Emoji ve filmu potvrzením krize scénářů a originálních nápadů, pro druhé vrcholem pomyslného závodu o to, komu se podaří zfilmovat nejbizarnější námět, jemuž chybí i ty základní filmové parametry jako příběh a postavy. Emoji jsou další položkou ve vývojové řadě, kam patří třeba Transformers nebo Lego® příběh. Nad filmem si můžeme poklepat na čelo, ale jeho existence stojí za pozornost. Představuje spolu s ostatními tituly na podobné bázi pro studia současnou cestu, jak oslovit dětského diváka na prahu puberty, kterého dnes filmy zajímají méně než videohry a YouTube.

Co je žhavé

Emoji ve filmu vděčí za existenci nečekanému úspěchu Lego® příběh. Nápad vystavět celý film z dánských plastových kostiček se v roce 2014 proměnil v globální hit s téměř…