Ján Markoš: Čím to, že cítíme, jak se pero dotýká papíru
Hranice našeho biologického těla nejsou hranicemi našeho „já“, jak jej každodenně prožíváme
Dnes budu potřebovat vaši aktivní spolupráci. Vezměte si, prosím, do ruky pero a napište pomalu několik slov. Soustřeďte se přitom na samotný zážitek psaní.
Kde jste vnímali místo doteku mezi sebou a světem? Vnímali jste, jak se dotýká pero vašich prstů? Nebo jste dřív vnímali hrot pera na papíře? Vsadím se, že druhá možnost je správná.
Rakouský filozof Ludwig Wittgenstein tento jev popsal ve svých Filosofických zkoumáních již před tři čtvrtě stoletím. Pravda, psal o vycházkové holi, ne o peru: „Když se dotýkám předmětu holí, cítím dotek na konci hole, ne v ruce, která ji drží.“
Jak je to ale možné? Vždyť ve rtu či v holi nejsou žádné nervy, jak tedy v nich můžeme mít pocit doteku?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










