Teď je to televize a příště to budou třeba vysoké školy

Milan Pospíšil vyřizuje ve své kanceláři rektora Vysoké školy chemicko-technologické poslední telefonát, než se s novinářskou návštěvou pustí do řeči. „Ano, ano, dejte do prohlášení, že rektoři za vámi stojí,“ diktuje do telefonu předseda České konference rektorů posluchačce vysoké školy, která koordinuje postup studentů a studentek. Kromě stávky 3. listopadu, kterou vyhlásili zástupci veřejnoprávních médií a ke které se připojí, už chystají také akce na další týdny. 

Rektor skutečnost, že za studenty stojí on a stejně tak i představitelé dalších českých univerzit, dokládá prohlášením, ve kterém společně vyzývají děkany, aby studentům a studentkám, kteří se rozhodnou neúčastnit se 3. listopadu výuky, prominuli absenci. Česká konference rektorů je jedním z desítek uskupení, která proti avizovaným změnám financování od pátku vystupují.

S „šéfem šéfů“ českých univerzit nemluvíme náhodou. Jím vedené společenství se k politickým otázkám, pokud se tedy netýkají vysokého školství, takřka vůbec nevyjadřuje. U veřejnoprávních médií udělali výjimku. „Nemůžeme se však ztotožnit se současným postupem při projednávání tak zásadní změny, pokud nejsou přesvědčivě zaručeny základní podmínky, na které jsme opakovaně upozorňovali,“ stojí v prohlášení. Podmínkami je myšlena zejména předvídatelnost financování a neohrožení nezávislosti.

Svůj nesouhlas dnes dávají najevo studenti, duchovní představitelé nebo herecké soubory. Proč je tentokrát odpor tak široce podporovaný? „Asi je to tím způsobem projednávání,“ přemýšlí rektor VŠCHT. „Byla to obrovská demonstrace síly a moci.“ V kanceláři pak zodpoví otázku, proč se o média veřejné služby on a jeho kolegové z vedení univerzit zajímají. „Zaprvé se díky nim dozvědí lidé o tom, co na univerzitách děláme,“ říká a rozpovídá se o křehkosti financování vysokých škol, které každý rok nemají jistotu, že budou mít dostatek peněz. „Teď to jsou veřejnoprávní média. Příště to mohou být vysoké školy,“ dodává Pospíšil.