Za lidovce menší
Proč je předčasné pohřbívat spolupráci lidovců a Starostů
Koalice lidovci a Starostové je prý v ohrožení. Podle výzkumů veřejného mínění totiž nepřekračují deset procent, což v našem volebním systému znamená, že by se nedostali do sněmovny. Dvě strany v koalici musí získat dvakrát pět procent, což je ještě důsledek nesmyslného volebního zákona, který prosazovala ODS a ČSSD v časech opoziční smlouvy. Množí se výzvy, aby se koalice zrušila, protože lidovci sami v klidu překročí pětiprocentní hranici. Je tedy spolupráce křesťanských demokratů a Starostů věcí minulosti? Rozhodně ne.
Politika podle preferencí
Že jde o riskantní projekt, se vědělo od začátku. Obě strany mohly z pasti uniknout trikem, a sice že by se neoznačily za koalici, ale volební stranu. Místo toho zvolily nebezpečnější cestu (stačilo by jim jen pět procent), a všichni, kdo varují, že to může dopadnout špatně, mohou mít pravdu. A nemusí.
Kdo si neobuje boty lidovců a Starostů, těžko může radit, co mají dělat. Ale jejich přístup je nejen sympaticky sebevědomý, je i projevem dobrého čtení politické situace. Lidovci by se zřejmě skutečně snadno dostali do sněmovny, ale pro stranu s pěti šesti procenty to nemusí být žádné terno. Pokud bychom vyšli ze stávajících preferencí, čekala by je varianta malého apendixu ve velké vládě ANO. To by znamenalo, že strana Andreje Babiše by si díky většině ministrů prosazovala v kabinetu vše. Lidovcům by pak zbyla jen riziková stafáž. Zůstat v opozici s „pětiprocentním“ počtem poslanců také není zrovna šance na zajímavou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
