Brusel nám bere samopaly
Kde se v nebojovném středoevropském národě vzal odpor k omezování zbraní
Polovina letošního března přinesla pro mnohé překvapivé zjištění: Česká republika je dnes nejhlasitějším zastáncem střelných zbraní v Evropě. Když evropští poslanci ve Štrasburku v úterý 14. března hlasovali o dodatku k unijní směrnici číslo 477/91, který kvůli hrozbě terorismu zpřísňuje držení zbraní mezi lidmi, čeští delegáti se jako jeden muž postavili na odpor, bez ohledu na politickou příslušnost. Jediný z nich, který hlasoval pro směrnici, byl socialista Jan Keller, jak ale později řekl, omylem. Zbytek Evropy však české europoslance, ke kterým se přidali ještě liberálové z dalších zemí a také notoričtí odpůrci čehokoli, jednoznačně přehlasoval.
Česká osamocenost v postoji ke zbraním se ale projevila už o několik měsíců dříve. Na konci loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec jako jediný v Radě ministrů odmítl hlasovat pro přijetí této směrnice (proti bylo ještě Lucembursko, které ovšem naopak chce zbraně omezit ještě mnohem víc). Když byl Chovanec svými kolegy přehlasován, přišel s nápadem, že právo na zbraň vloží do české ústavy. Média pak obletěla jeho fotografie, na níž pózuje s puškou na prsou. Proti schválené směrnici potom stovky lidí demonstrovaly v centru Prahy s heslem upomínajícím na zdejší nepokoje před druhou světovou válkou: „Neberte nám zbraně, dali jsme si na ně!“ Tento markantní odpor přinesl otázku, jak se z mírného národa, který jinak třeba otázky své armády příliš neřeší, stal tak vehementní obhájce soukromého arzenálu.
Neomezený palebný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
