Tulipány od Bosporu
Turecko je na scestí, ale silná gesta Evropy k ničemu nepovedou
Tak si to shrňme: Nizozemsko je centrem fašismu, Nizozemci zkažení a navíc vrazi osmi tisíc bosenských Muslimů ve Srebrenici. Německo, to je samo sebou též nacistické, a navíc poskytuje úkryt teroristům. Nadávky mířící z Istanbulu do Evropy jsou tak nehorázné, až jsou směšné. Třeba když turecký ministr zahraničí urážení Nizozemců opepří připomínkou, že i ty své slavné tulipány získali jen díky osmanské říši. Ano, má pravdu, byly poprvé dovezeny od Bosporu v 16. století.
Nejde zde o to, zda nizozemská vláda jednala správně, když zabránila vstupu tureckých ministrů, přece jen partnerů z NATO, na své území. Poklidná rozvážnost, se kterou stejné situaci čelí sousední Německo, se zdá být rozumnějším postojem. Podstatné je chování a rétorika tureckého vladaře Recepa Tayyipa Erdoğana a jeho ministrů, které ukazují, jak hluboce špatným směrem se současné Turecko bohužel vyvíjí. Erdoğanovi domácí, sekulárně a liberálně smýšlející kritici to vědí již dávno; nyní mohli aroganci tamní moci na chvíli pocítit i Evropané.
Erdoğan je mistrem politických kampaní, od počátku tisíciletí vyhrává jedny volby za druhými. Jeho osvědčenou taktikou je vytipování nepřítele, provokace a snaha sjednotit proti němu zbytek společnosti. Turecký prezident a vláda se poté v praxi mnohdy chovají rozumně: například dodržují své mezinárodní závazky (včetně migrační dohody s EU). Avšak výsledkem permanentní vyhrocené rétoriky a hledání nepřítele je nebývalá a nezdravá polarizace tamní společnosti.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
