Hra s čertovými obrázky
Petr Bílý stojí v čele zdejšího Clubu sběratelů hracích karet a je jedním z předních znalců karetní historie u nás a také sběratelem se sbírkou kolem tří a půl tisíce karetních setů. Stojí rovněž za mezinárodním světovým kongresem hracích karet, jenž se před nedávnem uskutečnil v Praze, i za třemi výstavami s karetní tematikou, které právě probíhají.
Kdy vás karty vůbec začaly zajímat?
S kartami jsem začal stejně asi jako každé dítě, prázdninovými partiemi černého Petra, prší, kvarteta, žolíků… Někdy v šestnácti jsem si začal více všímat grafiky a karty „studovat“ hlouběji, podobně jako obrazy.
Vyrůstal jsem za socialismu a karetní hry se vozily hlavně z NDR, ale kvalitní produkce byla i u nás. Odvrácenou stranou zákazů tvorby pro české výtvarníky totiž bylo to, že se mnohdy utíkali jako ilustrátoři pod křídla dětského nakladatelství Albatros a kreslili i karty. Tak vznikala kvarteta výtvarnických špiček jako Teodor Rotrekl, Adolf Born, karty vytvořili i Zdeněk Mézl, Jiří Bouda a další.
Karetní tematika je velmi široká. Na co se soustřeďujete vy?
Karty mají v Evropě přibližně 700 let starou historii, mě zajímá ta česká, takže sbírám karty, které spatřily světlo světa v českých a moravských zemích. Nejstarší ve sbírce mám z roku 1580.
Kde jste ji objevil?
Úplně náhodně, v elektronické aukci. Z legrace jsem koupil bednu karet, kdy většina byla na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
