Matku už nemá a otec, polyglot a profesor krakovské univerzity, právě zmizel. Zřejmě ho odvedlo gestapo a nikdo z jeho přátel o sedmiletou Annu nestojí. Na ulici však dívka potká Vlaštovčího muže, jehož „obestírala jakási hrozba, tichá intenzita, která v žádném případě neladila s vlastnostmi, jež si lidé pěstují, aby si získali náklonnost dětí“. Přesto ji vezme pod křídla a začne s ní putovat válečným Polskem. Tak začíná úspěšná prvotina mladého newyorského autora Gavriela Savita. Je to sice „další“ válečný příběh, v němž hraje roli dítě, ale pojímá celosvětový konflikt jinak - jako něco, čeho je možné využít pro pochopení světa. Válka je tu šamanskou kulisou pro metaforické vyprávění o tom, jak neztratit naději. Dívka, jež měla ráda mýty, nyní sama jeden prožívá. Putování nemá cíl; samo je cílem a jedním z mnoha symbolů, jež kniha se snovou atmosférou nabízí.
Vlaštovčí muž dává vnímavé dívce s talentem na cizí řeči lekce v jazyce jiného druhu, v cestovštině, která pomáhá zamaskovat se a přežít. Ale i Anna ho učí dovednostem, například přátelství. Díky ní na pouť přiberou židovského uprchlíka z ghetta, hlučného a nevyzpytatelného Hiršla, jehož hudbu Anna miluje. Tajemný průvodce učí Annu nejen klamat tělem a oděvem, ale předává jí také znalosti přírody a poetické vidění světa. Což se nevylučuje s tím, že přežít se někdy povede jen za cenu smrti jiných. Pak přichází skutečný boj, kdy dívenka musí převzít vedení a zhostí se toho jako výborná žákyně. V té chvíli se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.