Chvála švédským dvojčatům
Jak výzkumníci ze severu sepsali jedinečnou knihu života
Jedno čerstvé zjištění, které vám rozsvítí začátek školního roku: vzdělanější lidé se dožívají vyššího věku. Švédští vědci změřili, že ti, kdo strávili v lavicích více než třináct let, se dožívají v průměru o tři roky víc než ti, kdo chodili do školy méně než deset let.
Pokud vám to nepřijde až tak převratné, máte pravdu. Podobných studií o vztahu vzdělání a délky dožití už v minulosti pár vzniklo. Ta aktuální je ale přesto výjimečná – svou přesností. Problém obdobných výzkumů totiž tkví v tom, že nedokážou odclonit různé vedlejší vlivy - například fakt, jestli oni dlouhověcí vzdělanci náhodou neměli lepší genetickou výbavu. Na studie, které nesou razítko lékařské univerzity Institut Karolinska, se ovšem můžete spolehnout. Pár kilometrů severně od Stockholmu se totiž skrývá spolehlivý a unikátní zdroj informací o člověku, který Švédům závidí celý vědecký svět.
Kouřové signály
Že kouření způsobuje rakovinu plic, se dnes zdá být jasné jako facka. Dva švédští badatelé, kteří dostali počátkem šedesátých let minulého století za úkol tohle podezření ověřit, ovšem čelili složité výzvě. Onkologičtí pacienti se objevovali stále častěji, tabákový průmysl však tvrdil, že jejich plíce hubí genetická dispozice k rakovině, a ne cigarety. Jak věrohodně zjistit pravdu?
Škola posiluje schopnost dělat chytrá rozhodnutí.
Lékaře jedno řešení napadlo. Pokud by srovnali výskyt choroby u dostatečného množství dvojčat, která mají úplně …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
