0:00
0:00
Anketa20. 8. 2016

Které ze záhad, jež nás obklopují, byste chtěli porozumět?

Astronaut
Fotka autora DANIEL STACH
DANIEL STACH
moderátor
O současném světě nevíme skoro nic – věříme, že dokážeme vysvětlit čtyři procenta vesmíru. Tedy z vesmírného pohledu zhruba jen rozkvetlé muškáty na parapetu za oknem. Devadesát šest procent vesmíru zůstává temných, ať už (snad) jako hmota, nebo energie. Je ale i další „svět“, o kterém víme ještě méně. Svět za horizontem. Moje nejoblíbenější vesmírné útvary jsou černé díry a chtěl bych vědět, jaké to v nich přesně je. Jak vypadá „den“ v černé díře? Zatím se zdá, že víme jediné – myslíme si, že je jiný než ten „náš normální“ a že o něm nevíme skoro vůbec nic.
Fotka autora IVO MOŽNÝ
IVO MOŽNÝ
sociolog
Jak jsem stárl, stále zřetelněji jsem si uvědomoval, že život bez tajemství by byl prázdný. Jsem z generace, která jich ještě měla kolem sebe víc: pro nás byl i porod mysteriem, ženským tajemstvím; dnes je každý tatínek přizván, aby se přišel podívat. Takových příkladů by bylo víc, ale kdo neví, o čem mluvím, tomu je marné to vykládat. Ovšem zůstala mi jedna záhada, k níž bych klíč znal rád. Čím to, že někdy bída plodí větší počet dětí, někdy méně? Co vlastně rozhoduje o úrovni porodnosti? Uvádí se až příliš mnoho vysvětlení, ale kdyby někdo přišel na to, čím to je, že někde se rodí dětí více a někde méně, a poskytl pro sociální politiku skutečně jasnou odpověď, řešení populačního deficitu, který potápí Evropu, by už byl jen technický problém.
Fotka autora JIŘÍ GRYGAR
JIŘÍ GRYGAR
astrofyzik
Pracuji v oddělení astročásticové fyziky, kde se už téměř dvacet let na mezinárodní observatoři Pierra Augera v Argentině významně podílíme na řešení záhady původu a zdrojů kosmického záření rekordních energií (až stomilionkrát vyšších, než studují naši kolegové u urychlovače LHC v laboratoři CERN). Během té doby jsme získali řadu jedinečných poznatků, ale zmíněnou záhadu jsme stále nerozluštili. Přesto věříme, že se to buď nám, nebo našim následovníkům podaří. Na druhé straně historie vědy nás učí, že každá vědecky vyřešená záhada plodí minimálně tři nové nevyřešené otázky. Na tento paradox upozornil již známý polyhistor Blaise Pascal (1623–1662). Proto se domnívám, že zásoba netušených záhad je nevyčerpatelná.
↓ INZERCE
Fotka autora TEREZA OLIVOVÁ
TEREZA OLIVOVÁ
surfařka
Dlouho pro mne byl velkou záhadou oceán v celé své kráse, vlny, přílivy, odlivy, oceánské proudy a vše, co patří k tomu, aby se surfaři ve vodě zorientovali a vybrali si tu nejlepší dobu k surfování. Obdivovala jsem domorodce, kteří na základě dlouhých let zkušeností přesně vědí, kdy, kde a za jakého větru se která vlna bude lámat. Díky nekonečným dnům stráveným pozorováním oceánu jsem do toho tajemství konečně, alespoň částečně, pronikla také. A tak mi tu zůstala druhá a v podstatě mnohem větší záhada. Vůbec nechápu, kdo určuje, že zrovna já jsem, na rozdíl od několika miliard lidí, měla štěstí se narodit zdravá, i trochu rozumná a do šťastné rodiny, která žije v zemi, kde lidé netrpí hladem a prozatím ještě nemusí utíkat před válkou a terorem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026