Čínští křesťané na českém vnitru
Kdyby se zakladatel komunistické Číny Mao Ce-tung mohl podívat do budoucnosti, asi by se hodně divil. Třeba tomu, že Čína se sice stále ještě hlásí k jeho myšlenkám, ale zároveň má našlápnuto stát se nejkřesťanštější zemí světa. V oficiálně ateistické zemi má do roku 2030 žít přes dvě stě milionů křesťanů. Místní kněží budou mít v Číně brzy více oveček než komunistická strana. A na čínském vyhledávači Weibo lidé hledají výrazy „křesťanská církev“ a „Ježíš“ častěji než „komunistická strana“ nebo „Mao Ce-tung“.
Soudruzi v Pekingu nesou hrozící ztrátu patentu na výklad světa nelibě a šíření západní víry se snaží zamezit. „Musíte zůstat pevnými ateisty,“ řekl letos prezident Si Ťin-pching členům politbyra. V provincii Če-ťiang, kde je vysoká koncentrace křesťanů, místní vláda za poslední dva roky odstranila stovky křížů z kostelních věží. V jiné provincii na jaře zahynula žena, která se postavila buldozerům, aby jim zabránila ve zničení kostela. Katolická a protestantská církev jsou v Číně oficiálně tolerovány, desítky podzemních křesťanských církví ale čelí stále větší perzekuci. Jejich členové před pronásledováním a vězením prchají z Číny pryč.
Několik desítek jich globální větry zavály až k nám do Česka. Jak minulý týden zjistily Hospodářské noviny, mezi letošním únorem a květnem sem v několika vlnách postupně přišlo šedesát Číňanů, kteří zde žádají o azyl. Podle deníku se jedná o křesťany, kteří se hlásí k deseti různým denominacím. Příliš toho o nich zatím nevíme,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
