Zachrání nás Turci?
Sázka na spolupráci s Tureckem je riskantní, ale jde správným směrem
O Angele Merkelové se říká, že jako studovaná fyzička rozkládá složité politické problémy na malé rovnice a pak je postupně řeší. V posledních měsících celou svou energii vynakládá na řešení jediné rovnice o mnoha neznámých: na dohodu EU s Tureckem o uprchlících.
Minulé pondělí se obě strany domluvily na plánu, který je v duchu kancléřky a podle něhož migranti, kteří na člunech doplují k řeckým ostrovům, budou na evropské náklady vráceni do Turecka. EU se však nestane uzavřenou pevností – za každého vráceného Syřana převezme jednoho uprchlíka přímo z Turecka. Budou vybráni Úřadem vysokého komisaře OSN, evropské tajné služby si je prošetří a letadlo je pak převeze do EU.
Teorie říká, že syrští běženci nebudou muset riskovat na moři, o kšefty přijdou převaděči a lidem v nouzi se otevře legální cesta k azylu. Turecko již dříve slíbilo méně člunů vyplouvajících do Řecka a Evropa k dohodnutým třem miliardám eur přihodí další tři na péči o Syřany žijící v tureckých městech a táborech. V létě navíc EU zruší vízovou povinnost pro Turky a otevře nové kapitoly přístupových jednání o vstupu Turecka do EU.
Papír a skutečnost
Plán vypadá jednoduše, ale háčků má hodně. V první řadě logistické. Jak fyzicky vracet denně tisíce běženců z Řecka do Turecka, kteří se logicky budou bránit? Jak bude fungovat letecký most s uznanými uprchlíky z Turecka do EU? A kdo si je rozdělí, když se většina evropských vlád pořád staví proti uprchlickým kvótám? Uprchlíci, zvláště ti odjinud…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
